Učitelka v mateřské škole pozorovala děti ze své třídy, jak si malují. Přišla také k malému děvčátku, které soustředěně malovalo svůj obrázek. Na otázku, co to bude, holčička odpověděla: „Maluju Boha.“ Učitelka se několikrát nadýchla, a pak si dovolila poznamenat: „Ale Boha žádný člověk nikdy neviděl, a tak nikdo z lidí neví, jak vypadá.“ Děvčátko bez zaváhání odpovědělo: „Tak to lidé za malou chvilku poznají.“
